MIKROPOVÍDKA O MIKROVLNCE

23. března 2018 v 18:55 | xy

Usedl za stůl a naslouchal tichému předení staré mikrovlnné trouby. Uvnitř to jiskřilo, červená omáčka v děsivém výjevu bubnovala o dávno neprůhledné matné sklo dvířek. Zavřel oči a vychutnával si štiplavou vůni rajské omáčky. I když mu v břiše ukrutně kručelo po dlouhém pracovním dni, trpělivě čekal, až přístroj pronikavým zapípáním svolá celé osazenstvo jednomístného stolu k večeři. Schválně tam nechal pokrm o trochu déle, čekal, až se zmražený polotovar zhroutí do poživatelné formy a následně do vroucí kaše. O to déle pak mohl vychutnávat jak sousta, tak vůni. Nikdy v životě si nespálil jazyk - přikládal obezřetně rty na spodek lžíce a s předností operujícího chirurga proces opakoval tak dlouho, dokud vše nebylo perfektní. Kolikrát se k prvnímu skutečnému soustu dostal již zcela sytý dojmů, avšak s žaludkem hlasitě volajícím po nakrmení něčím trvanlivějším.
Prázdným bytem se neslo tiché zaúpění. Sotva otevřel dvířka, pára mu orosila obličej, jak se dychtivě naklonil nad talíř, ze kterého se ještě kouřilo. Sám nelenil a přiložil ke rtům cigaretu.
Už už se chystal přiložit první sousto na obnažené chuťové buňky - dělával to vždy s až groteskní rozvahou císařova ochutnávače - když do místnosti vběhl jeho věrný přítel, bez jediného slova sebral ještě horký pokrm ze stolu a mrštil s ním o podlahu.
"Vyhráli jsme" poskakoval samým nadšením mezi porcelánovými střepy. "Ten los, Ivane, ten los nám dneska vynesl pohádkovou sumu! Od teď budeme večeřet jako králové - jen kaviár, humry a francouzské bagety ještě teplé z trouby nejlepšího pekaře ve městě!" S těmi slovy před svého přítele naházel několik balíčků s potravinami, které se nachází mimo možnosti běžného rodinného rozpočtu. Se širokým úsměvem posunul sklenici kaviáru na druhou stranu stolu. "Už žádné rozpuštěné jídlo, už žádné rajské nanuky, kamaráde! Budeme si žít jako králové" dodal sotva srozumitelně s ústy plnými rybích jiker.
Ivan bez sebemenšího vzrušení posbíral kousky svého talíře do dlaně, loudavě je donesl k odpadkovému koši a pak, v ruce stále lžíci rudou od zasychající omáčky, vytáhl z mrazáku další porci podivného pokrmu.
"Nebyl jsem milionářem čtyřicet let. Snad to kralování počká, než si vychutnám svou večeři"
A do nenadálého ticha se ozvalo tiché předení mikrovlnné trouby.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 stuprum stuprum | Web | 24. března 2018 v 2:15 | Reagovat

Lepší se držet low profile, tady nedaleko se chlápkovi, co vyhrál penízky, zhroutil svět! :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama