S tužkou v ruce, v tašce, v oku...

1. března 2018 v 21:49 | xy
Lidé nebezpečí ořezaných tužek velmi podceňují. Já můžu mluvit ze zkušenosti. Kdysi jsem se rozhodla políčit past na múzu, a každou kabelku, batoh, kufr a dokonce i psaníčko jsem vybavila pár tužkami. Pak už zbýval krůček k tomu vysypat obsah na zem v rámci pátrání po klíčích...Kolik jen hrotů už prošlo mým chodidlem! A co je nejhorší - bez ořezávátka je tenhle pytlácký vynález vcelku k ničemu.
Ale tužkami to nekončí. V dnešní době klávesnic se člověk bez arzenálu psacích potřeb obejde i delší dobu, ale nakonec přeci přijde nějaký ten Herkulovský úkol, který je třeba z administrativního hlediska potvrdit podpisem. U nás doma je již léta vyhlášeno pátrání po stovce nezvěstných propisek. Jejich případ značně otřásl nejen jednotlivými členy rodiny, ale také rodinným rozpočtem. Sotva se balení propisek dokoupí, je ty tam, a tak to jde stále dokola. I párek jepic u nás přežije delší dobu, než čínské pero. Člověk se časem naučí být velmi kreativní, ale bohužel dnes není originalita zrovna žádoucí - chápu, že daňové přiznání rtěnkou vám nevezmou, ale u nějakého malého balíčku by se nad rimmelkou ofrňovat nemuseli...
I tak ale budu raději vytahovat tuhy z chodidel a krást reklamní propisky, než abych bojovala s plnícím perem. Doplnění inkoustu mi připadá stejně náročné, jako nabíjení pušky - člověk by měl mít ostatně zbrojní pas i na tohle. Vždyť kolik bílých potahů už padlo za oběť téhle mánii! Kolik dnů jsem si za ten ohavný přehoz odsedět v domácím vězení! Proto díkybohu, že psaní brkem dávno odzvonilo. Coby člověk manuálně velmi nenadaný si umím živě představit, jak zářivě modrou barvu by můj pokoj dostal při pokusu o nějaký ten řádek. Stačila mi úvodní hodina kurzu kaligrafie pro amatéry. Ukázalo se, že pod pojmem amatér si každý představuje něco jiného, a tak zatímco ostatní si hrdě nesli domů své výkresy, já dlouhým kabátem zakrývala obarvené kalhoty, abych se vůbec dostala do MHD. Shakespeare si zaslouží naše uznání už jen za to, že všechny své hry spatlal hrotem brku. I když ořezané tužky pod kůží pěkně bolí, oproti husímu brku vraženému do paty je to slastná akupunktura.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 stuprum stuprum | Web | 2. března 2018 v 0:30 | Reagovat

To já píšu jedině na psacím stroji. :)

2 Rennie Rennie | 2. března 2018 v 12:58 | Reagovat

Máš úžasný sloh! <3

3 Eliss Eliss | Web | 2. března 2018 v 19:41 | Reagovat

Moc hezky se to četlo, myslím že je velká škoda že se ručně moc nepíše :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama