ROZUM VERSUS CIT

10. dubna 2018 v 19:29 | xy
Rozum a cit spolu vedou odvěký boj, který sahá ještě dál, než k "povinným" knihám Jane Austenové, která vychytrale nechávala u svých hrdinek vyhrát cit a sama sňatky odmítala ve prospěch rozumu. Občas je skóre tak vyrovnané, že se dá jen těžko určit, který hlas je zrovna u velení, jde-li o nákup plata procházejících jogurtů ze slevy, prokrastinování se závěrečnou školní prací či o pondělní vstávání...



Co cítíte právě teď? Lásku? Strach? Zadostiučinění? Já citronový prostředek na leštění linolea. A únavu. Od té doby, co byl zrušen časopis Bravo se svými geniálně koncipovanými testy osobnosti (Jsi dobrá kamarádka? Chováš se jako žárlivá fúrie? Máš svého idola skutečně ráda?), jsem lehce zmatená. Kam se hrabou všechny dostupné možnosti na zmapování psychiky. Se slovem Idol, odborným termínem, kterým redaktoři Brava označovali prince na bílém koni s dostudovanou sedmou třídou, jsem se již víc nesetkala. Jen Rorschachův test inkoustových skvrn (který se v mnohém podobá mým dětským výkresům), je v tomhle směru alespoň trochu tolerantní.

City nelze láma přes koleno, říkala babička. Rozum ale také není zrovna přizpůsobivá věc. Nesnáší se spoustou věcí - od internetových seznamek po algebru coby desátou vyučovací hodinu. A vysloveně alergický je na alkohol. Jak se někde otevře lahev vína, rozloučí se, pomalu ustupuje ke dveřím a pak - sotva dojde na psaní zpráv bývalým partnerům - je náhle pryč. Autokorekce pravopisu ho nemůže nahradit ani z poloviny. Spíš naopak. A chudák cit netuší, zda se milovat píše s tvrdým nebo měkkým íčkem.

A pak je tu víra. I když existuje mnoho vědců, kterým se podařilo skloubit své náboženské i profesní přesvědčení do jedné teorie, dle mého názoru ortodoxní vyznávání čehokoli - ať už jde o regulérního boha, ilumináty či temné síly, co mi ve skříni mění vyžehlené košile na sežvýkanou utěrku - vyžaduje zapojení více fantazie, než rozumu. Už v antice to bylo dobře známo a sbor boha Dionýsa plašil pochybnosti litry červeného vína. Možná by si křesťané měli vzít ponaučení a být také v rozlévání krve páně trochu štědřejší. Ovšem navrhněte to někomu z nich....

Já jsem, co se týče souboje rozumu a citu, nestranným pozorovatelem. Pravda, občas dopomůžu citu pár kapkami zastrašovadla, občas naopak cit umlčím s pomocí zapojením mozkových a jablečných závitů, ale většinou si jen hovím na tribuně a vyčkávám, co se bude dít. Život má koneckonců poutavější zápletky, než třetí série Ordinace v Růžové zahradě i další sprcháčové opery. Jen scénárista zůstává do poslední chvíle neodhalen. No, vyberte si sami:

ROZUM NEBO CIT?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 stuprum stuprum | Web | 11. dubna 2018 v 1:58 | Reagovat

Cit, protože se budeš celý život bavit. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama