TŘINÁCTKA

13. dubna 2018 v 16:59 | xy |  FEJETONY

13. DUBNA - PÁTEK


Třináctka nosí neštěstí - alespoň tedy některým národům a mé maličkosti. V Číně se děsí čtyřky, která foneticky připomíná slovo smrt, Japonsko se vyhýbá devítce, pátek sedmnáctého nechtějí pro změnu zažít Italové. Jinými slovy: jsou místa, kde bych se dnes zkrátka nemohla vymlouvat na smůlu seslanou vesmírem, jeho nadpřirozenými obyvateli či karmou za ten neuklizený pokoj. Česká Republika však na(ne)štěstí každou špetku smůly podporuje v plném rozsahu...

Dnes mě třináctka pronásleduje už od samého probuzení - sotva jsem se v 7:13 rozespalá vypotácela z postele, třináctkrát jsem si musela připomenout udělání svačiny, třináctkrát na to zapomněla, a při čtrnáctém pokusu rozsypala čaj za 13,90,-. Náhoda? No, to s tím čajem vážně ano, mami! Kolik asi ušpiněných sedaček by museli letecké společnosti řešit, kdyby takticky třináctku nevynechali, hm?
Třináctka se mi dostala do hlavy stejně rychle, jako se to děje s reklamními slogany. Kdybych si dnes vsázela do loterie, určitě bych prohrála hned třináctkrát, znělo mi v hlavě, když jsem u reklamy na sazku žvýkala snídani. Moje chorobné přesvědčení navíc způsobilo, že zbytek dne patřil už pouze a jen "třináctkové" sabotáži - až autobus v 8:13 mi neujel, v testu z algebry se x stále rovnalo třinácti (i když měl výsledek vyjít ve zlomku...), třináct sušenek z balení deseti mi spadlo na podlahu. Jen o třináct korun na kávu uvízlých v automatu se postaral bůh instantní kávy, který nám už to ráno odcizil dvě plechovky Nescafé.
Kdyby mě pak čtvrteční ponožky mé spolužačky - ten druh oblečení, co si pořizují výhradně lidé, kteří nevědí, jak po sobě dny následují - nepřivedly na pochyby o správném určení dne, jistě bych odjela domů autobuse až ve 13:13 a ještě stačila schytat třináct dešťových kapek na vlastní kůži. Já ale preferuji po většinu času vlastní kalendář, jehož specifikum je naprostá ignorace zavedeného pořádku. Kolikrát prožívám čtvrtek třikrát v jednom týdnu, což je luxus, který si majitelé jedné týdenní sady ponožek zkrátka a dobře dovolit nemohou. Ne s čistým svědomím, ne s čistými chodidly.
Nikdy jsem si tak palčivě neuvědomovala, jak naše přesvědčení mění události, jako právě dnes. Vzpomínám si, že matka mé kamarádky před lety mále odložila výjezd do Krkonoš, když nám kus za Prahou přeběhla přes cestu černá kočka. Kdyby její manžel uštěpačně nepoznamenal, že pro něj znamená neštěstí jedině kočka na kapotě, obrátila by to na nejbližším kruhovém objezdu. Kdo ví, možná v jiné zemi by to bylo naopak. Možná ne. A možná platí specifická smůla pro každý jednotlivý dům, byt či matraci v metru, přičemž u nás smůlu nosí prázdné dózy od kávy, kostky lega na linoleu a prošlé jogurty. Ono to s tím štěstím koneckonců nebude jiné ani v pátek čtrnáctého, pokud do té doby někdo laskavě nedoplní na oltář boha Nescafé minimálně 200 gramovou oběť...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 stuprum stuprum | Web | 14. dubna 2018 v 0:38 | Reagovat

Vydupali mě z mechu 13. ledna, a to v úterý, když přičteš k měsíci v pořadí prvním trojku jako k dni v týdnu, vyjde substituční metodou pátek - a zase pátek třináctého (1. měsíc + úterý - pátek (3)).

Není se co divít, že mám tak nehoráznou smůlu!

2 Saša Saša | Web | 14. dubna 2018 v 9:39 | Reagovat

A to já mám 13 jako svoje šťastné číslo 😁

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama